B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Obec Sluštice

Dopravní síť: Územím obce prochází silnice I/2 a silnice III. třídy:

• III/1011 Tehov - Strašín
• IV/11314 Svojetice - Sluštice - Mukařov

Geomorfologie katastru

Obec Sluštice se rozpostírá na území tzv. Pražské plošiny, která tvoří rozhraní Středočeské pahorkatiny a České tabule. Tato část je převážně rovinatá, přerušovaná mělkými údolími levobřežních labských přítoků. Nadmořská výška území obce je 306 m n.m.

Převážnou část krajiny zabírají zemědělské půdy, menší část území pokrývá Babický les, Klánovický les a Říčanský les. Z celkové katastrální výměry 406 ha tvoří zemědělská půda 364 ha (z toho orná půda 326 ha) a lesy 11 ha sady a zahrady 14 ha.

Území spadá do povodí Labe (Výmola). 

Ves samotná je rozložená na výšině nad levým břehem Výmoly (306 m n. m.). Na nejvyšším místě kostel sv. Jakuba Většího s farou, nedaleko dvůr ( v tomto prostoru  i zaniklá tvrz). Ves rozložena především na severním, západním a jihozápadním úbočí tohoto návrší; západně pod kostelem náves s bývalou školou. Na Výmole je řada rybníků (Proutnice, Mlýnský, Velký a Dědova strouha).

Klimatické poměry

Klimaticky se jedná o oblast mírně teplou, mírně suchou, s mírnou zimou. Průměrná roční teplota je 7 až 8° C, průměrné roční srážky dosahují 550-600 mm.
 

Stavební a urbanistické poměry a dopravní obslužnost

Jedná se o silně urbanizovaného území Pražské aglomerace s průměrnou vzdáleností sídel 1,5-2 km, a s významnějšími místními středisky osídlení Říčany, Úvaly, Klánovice. Hlavním zdrojem pracovních příležitostí je Praha a řada podniků průmyslu a služeb, budovaných podél hlavních dopravních koridorů této oblasti. Centrem lokální občanské vybavenosti jsou Říčany, centrem vyšší občanské vybavenosti je Praha.

Střední část okresu Praha - východ vymezují 2 hlavní komunikační tahy: železnice a silnice I. třídy Praha - Kolín, železnice Praha - Benešov a silnice I. třídy Praha - Kutná Hora, které jsou propojeny hustou sítí silnic III. tříd. Jejich severojižní spojení zajišťuje pražský okruh II. třídy Zbraslav - Brandýs nad Labem, který má však řadu dopravních závad v průjezdech obcemi Křenice, Sluštice, Zlatá a Škvorec a bude v budoucnu vyžadovat zřízení obchvatů těchto sídel.

Do území zasahuje systém Pražské integrované dopravy.

Budova bývalé obecní školy č.p. 53 (známá z filmu Jiřího Menzela „Slavnosti sněženek“) byla v roce 1985 uzavřena. Plánována přestavba na dům s pečovatelskou službou se v roce 2019 podařila. Budova v současné době slouží jako soukromé centrum péče o seniory a nemocné s Alzheimerovou chorobou a ostatními onemocněními způsobujícími demenci, včetně Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění. Kapacita zařízení je 48 lůžek.

V dalším objektu v obci č.p. 11 (bývalý historický statek se zděnou bránou v jižní části obce) byla v roce 2010 zprovozněna soukromá mateřská škola "Maitrea" pro 50 dětí.

Budova bývalého hostince "U Chejnů" č.p. 49 na návsi v současné době slouží pro místní jako pohostinství s kapacitou cca 40míst. V prvním patře budovy je k dispozici velký sál, který v minulosti sloužil pro konání kulturních akcí.

V obci je také velké fotbalové hřiště, které pro svůj trénink využívá na místní Fotbalový klub TJ Sokol Sluštice. Vedle fotbalové hřiště je chovatelský areál ve správě Základní organizace českého svazu chovatelů Sluštice.

• Obec má elektrorozvodnou síť, dešťovou kanalizaci, sdělovací telefonní rozvod a systém lokálních studen a žump. Obec je plynofikována. Vytápění objektů je převážně klasické, na tuhá paliva.

• Stavba vodovodu a tlakové kanalizace byla zahájena v roce 2008.

• Stavba Čistírny odpadních vod Sluštice (ČOV) byla realizována v letech 2017-2018.

Ve střední části území, mezi obcemi Sluštice, Křenice, Nedvězí, Pacov, Březí, jsou značné zásoby dosud netěžené cihlářské suroviny, s výškou 6-16 m. Tato skutečnost může v budoucnu znamenat významný hospodářský přínos pro okres Praha - východ. V severozápadní části k.ú. je malý lom na kámen. Je uveden do klidu.

Po urbanistické stránce se obec skládá z historického jádra (nepravidelná zástavba zemědělských statků v okolí kostela sv. Jakuba Většího), založeného v roce 1223 na svažitém území v okolí potoka Výmoly, a z novodobé výstavby od roku 1900 až do současnosti, která toto jádro z jihu obklopuje. Tato zástavba má pravidelný ulicový charakter a je tvořena převážně rodinnými domky. 

Obec nemá významný centrální prostor typu návsi, urbanisticky nejhodnotnější je okolí barokního kostela sv. Jakuba Většího. Kostel tvoří urbanistickou i krajinnou dominantu, vnímanou z větších dálek. Nalézá se na nejvyšším místě obce i s farou a nedalekým dvorem uprostřed vsi (někde v tomto prostoru lze s velkou pravděpodobností předpokládat i zaniklou tvrz). Kostel býval obklopen do 80. let 19. stol. hřbitovem, kolem je zachována kruhová ohradní zeď se dvěma vstupy.

Za SV hranicí obce byl v 70. letech vybudován velkokapacitní areál pro chov krav, jehož zemědělská funkce byla po roce 1989 nahrazena funkcí dílenských služeb (autovrakoviště s dílnami), které je proto vymezeno jako ohrožující objekt.

Jihovýchodně od Sluštic, cca 600 m proti toku Výmoly, se rozkládá chatová osada "Zelené údolí".

Za obcí, směrem na obec Zlatá a městys Škvorec leží dva rybníky v soukromém vlastnictví, které využívá pro rybaření místní rybářská organizace Sluštice.

Rozvojová koncepce

U SZ hranice správního území Sluštic dojde v důsledku plánovaného rozvoje obytné výstavby obce Křenice k výstavbě rodinných domků (asi 25 parcel). Tak může být do budoucna počet obyvatelstva Sluštic zvýšen o 325 - 300.

Vodní plochy v obci 

tvoří potok Výmola a její 2 části zatrubněné přítoky (odvodnění), těmito nádržemi jsou  Proutnice, Mlýnský rybník, Velký rybník s funkcemi akumulace, retence a požární vody a Dědova strouha, dále malá umělá protipožární nádrž pod kostelem (Rybníček).

• Počet částí: 1
• Katastrální výměra [ha]: 406
• Pošta: ne
• Škola: už ne
• Zdravotnické zařízení: ne
• Policie: ne
• Kanalizace (ČOV): ano
• Vodovod: napojení na vodovod Květnice
• Plynofikace: ano

Sníh a sněhová pokrývka

Podle naměřených údajů spadne 7,4 % ročních srážek ve formě tuhé a 10,4 % jako srážky smížené. Výskyt těchto tuhých a smíšených srážek je omezen na období od října do května, kdy je možno zaznamenat jak sněžení, tak výskyt sněhové pokrývky. Průměrně padá sníh ve 37 dnech v roce při maximu v lednu (9 dní). Sněhová pokrývka se tvoří průměrně v 54 dnech roku (maximum za sledované období 1946-47 až 1967-77 je 110 dní). Největší výška nového sněhu napadaného za 24 hodin činila 26 cm, výška souvislé sněhové pokrývky dosáhla maxima 79 cm v únoru 1947.

Množství sněhových srážek z celkového ročního úhrnu srážek se zvyšuje s nadmožskou výškou. Ve výškách 200-400 m n.m. tvoří sněhové srážky přes 10% celoročních srážek, ve výškách 400-600 m n.m. přes 16 %.